Je to něco jako Slapy, ale úplně jiné. Nepochybně hlubší, je to totálně mezi skalami a nad tím celým ohromným vodním dílem se ještě klene vysokánský most (***Mike O'Callaghan – Pat Tillman Memorial Bridge, stavěný 2003-2010***). Tudíž je to celé takové až děsivě velké, hluboké a vysoké. Když se přehrada stavěla, což bylo za ekonomické krize, tak spousta dělníků musela pracovat v šílených podmínkách a dost jich na stavbě zemřelo. Viset někde na skále, kutat do ní přehradu a to všechno ve vedrech okolo 40 našich (Celsiových) stupňů, to musí být fakt síla... Prostě drsné...
***Na závěr jsme si řekli, že si promluvíme o tom, proč nesměj chodit po přehradě chodci v noci - naštěstí tam češtině nerozuměj a když jsme mumlali slova jako bomba a teroristi, tak nás nikdo neodchytil ... :D***
***Teda, slovo "bomba" jsme říkali potichu, protože tomu by rozumět mohli...a fakt je, že terorismus tam celkem dost hlídaji... Když jsme byli na místě, tak právě napomínali nějaké Japonce za způsob focení se.***
Pokračovali jsme směrem ke Grand Canyonu. Opět se opakoval pohled "rovná silnice a hory před námi, rovná silnice a hory za námi a pláň z obou stran". V autě jsme se už naučili používat tempomat, takže člověk jen pohodlně sedí a drží volant, i když ani to není často třeba, a kouká před sebe. Jediný problém je u toho neusnout :-) Změnu jsme čekali od Route 66 - legendární historické silnice původně vedoucí napříč Státy. Ale extrémně velká změna se nekonala, jen se podél silnice objevilo víc městeček, reklam a obchůdků. A pak jsme přijeli do městečka Selingman. Tam stojí místo s názvem "RoadKill Café" - jeho podtitul zní "You kill it, we grill it", neboli ugrilujeme vám to, co jste si cestou zabili. My připravili o život zatím jen brouka, co se nám rozplácl na předním skle, takže jsme využili maso zabité někým jiným a předpokládáme, že ne na silnici... A ugrilovat to teda vážně umí! Rozhodně každému, kdo se dostane do těchto končin, doporučujeme se tady zastavit. Jen pozor na porce - jsou drsné! Třeba colu nebo jakékoli jiné pití tu dostanete v půllitrových zavařovacích sklenicích :-) Stalo se nám to inspirací pro naše domácí grilování - příště žádné skleničky, ale sklenice a brčko :-) Takže jsme spořádali, co šlo, a doslova se dovalili do auta a překonali poslední kousek cesty do Flagstaffu, městečka, kde jsme teď.
Ono to ani tak není městečko, ale jedno z největších měst Arizony (když nepočítáme ty kolem Phoenixu, to jsou prakticky předměstí - Phoenix sám má kolem 1,5 mil., celá aglomerace bude mít tak jednou tolik). Původně jsme plánovali vyrazit ven, ale jsme ve výšce přes 2 tis. metrů nad mořem a na teplotě je to znát - topíme si v pokoji ;-) Po včerejším ohřevu v Death Valley je to docela teplotní skok. Takže jsme nakonec přehodnotili plány a ohříváme se jednak topením, jednak dekou a jednak vínem, které si vezeme ze Sonoma Valley... :-)
Jo a taky tu mají skvělou výslovnost - poznali jsme to u prvního obchodu v Arizoně, kde jsme si kupovali pití, když se drsně vypadající paní ptala "do you need a bag?" a řekla "dooo jooo nýýýd a bááááág?". No paráda :-)
***Podotknu, že jsme se přehoupli přes 1800 m.n.m. a ejhle ... existuje tu i příroda ... :D Stromy se pod tou hranicí vyskytujou jen velmi velmi sporadicky, ale nad 2000 m.n.m. jsou velice slušný lesy ... :)
To je výraznej rozdíl oproti ČR - u nás nad 1300 m.n.m. roste prakticky jen kleč, tady do 1800 m.n.m. je poušť a ty malý zakrslíci rostou tam ... :)***
A taky děkujeme za komentáře k předchozím příspěvkům, zapomněli jsme napsat, že ty nás moc baví a máme z nich radost :-) Takže tím naznačujeme, že nás potěší, když dostaneme další :-)
A mapička dnešní trasy:
Zvětšit mapu
Jo a taky jsme zapomněli dodat, že dneska přespáváme u železniční trati, takže vlak za okny to je super věc...zvlášť takhle v noci (je skoro 1 ráno...)... Jen pro představu, vlak tady neni lokomotiva a 5 vagónů, ale lokomotiva a vagóny jedoucí kolem asi 5 minut...tj. řádově desítky vagónů...
Drsný kraj, drsní lidé :-)
Takže pár obrázků:
Jedna strana přehrady ... :)
Protiteroristický opatření - po setmění žádný courání po přehradě !!! ... :D
Konec Lake Mead před hrází Hoover Dam.
Prostředkem hráze vede hranice mezi Arizonou ...
... a Nevadou ... :)
V létě mají stejnej čas, protože Arizona nepoužívá letní čas.
A tady je i přehrada ... :)
Již zmíněný nově postavený most nad údolím.
A kousek za hrází už nás vítá Arizona ... :)
Black Canyon, jestli se nepletu ... pohled z odpočívadla na dálnici. Stejná řeka, co teče z Hoover Dam ... ;)
Docházel benzín, tak jsme nabrali v zapadlým městečku na Coca Cola Avenue ... :D
A ve městě Kingman jsme se napojili na legendární Route 66.
Cestou jsou i jeskyně ...
Na Route 66 se tak nějak zastavil čas ...
Asi bych se bál, že něco začne hořet ... :)
Ani tohle není moderna ... :)
Jak řikám, prostě zamrzli v 60tých letech ... :D
Žádné komentáře:
Okomentovat